|
|
Dobová řeč samizdatového fejetonu. Analýza Československého fejetonu vydávaného v 2. polovině 70. let v Edici Petlice
VITOŇOVÁ, Barbora
Diplomová práce je věnována analýze čtyř ročníků samizdatového periodika Československý fejeton/fejtón, projektu autorů ineditní literatury z okruhu Ludvíka Vaculíka v druhé polovině 70. let 20. století. Jednotlivé příspěvky byly nahlíženy jako reprezentace dobové řeči neoficiálních autorů, pronásledovaných režimem totalitárního československého státu, pohybující se na platformě od prožitku všednodennosti a hluboce subjektivního pohledu na tuto problematiku až po nadčasové filozoficko-etické poslání a utváření institucionalizované řeči disentu. Daná práce byla vypracována s ambicí pojmenovat vazbu tohoto projektu k další umělecké tvorbě a činnosti představených autorů, zejména v kontextu samizdatového časopisu Obsah. Součástí práce je připomenutí politických událostí v dané době, na něž představitelé ineditní literatury nejenom svými prohlášeními, ale především uměleckou tvorbou, již to výrazně jak v obsahu, tak formě ovlivnilo, reagovali. Vznikl tak projekt ineditní literatury pomáhající rozšiřovat prostor paralelní kultury, a tím i vzdorovat ideologickým kulturním a politickým normám.
|
|
|
Role konvence v Austinově teorii řečových aktů
Josisová, Pavlína ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí konvence v teorii řečových aktů J. L. Austina. Vysvětluje, jak je možné "udělat něco slovy": navrhuje takovou analýzu jazyka, která se již nesoustředí na kategorii pravdivosti jednotlivých výpovědí, ale nahrazuje ji kategorií zdařilosti řečového aktu ve společenském kontextu. Po výkladu zahrnujícím hlavní body dané teorie počíná zkoumat, které oblasti teorie řečových aktů jsou konvencionálně založené a jakou roli hrají konvence v teorii řečových aktů jako celku.
|
|
|
Komparativní analýza jazykových prostředků moderátorů publicistického videokanálu DVTV
Hromková, Kristýna ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Práce si dává za cíl analyzovat užití jazykových prostředků moderátorů publicistického videokanálu DVTV. Zabývá se především odchylkami od neutrální vrstvy českého jazyka, tedy užitím hovorových a knižních výrazů. Dále se soustředí na slova s vyšší mírou expresivity, slangismy, neologismy a na výrazy vzniklé v žurnalistickém prostředí, tedy na tzv. publicismy. Práce obsahuje i popis dalších vypozorovaných jazykových jevů, které jsou charakteristické pro jednotlivé moderátory - Danielu Drtinovou, Martina Veselovského a Filipa Horkého. Analýza pracuje i s užitím tropů a idiomů v jejich projevech. Okrajově se zabývá i zvukovou stránkou jazyka, soustředí se zejména na špatnou výslovnost a tempo řeči moderátorů. Práce dále obsahuje kapitolu související s teorií mluvních aktů, kterou vytvořil britský filosof John Langshaw Austin. Zde se soustředí zejména na výskyt ilokučních a perlokučních aktů v rozhovorech pro DVTV. Rozhovory u Daniely Drtinové a Martina Veselovského jsou rozděleny do čtyř kategorií: na rozhovory s politikem, odborníkem, umělcem a sportovcem, přičemž každá kategorie má svá specifika i v jazykové oblasti. U Filipa Horkého jsou rozhovory díky jejich omezenému množství analyzovány jako celek.
|
|
|
Analýza klasifikace řečových aktů a konverzačních implikatur zdvořilosti na příkladu kosmetické reklamy
Theimerová, Stanislava ; Ivan, Michal (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
V této práci se věnujeme pragmatickým aspektům řeči, konkrétně studiu klasifikace řečových aktů a konverzačních implikatur. V teoretické části se zabýváme prácemi J. L. Austina, J. R. Searla a M. Grepla s důrazem na odlišnosti v jejich klasifikaci ilokučních aktů. Dále se zabýváme maximou zdvořilosti a zdvořilostními typy dle P. Brownové a S. C. Lewinsona. V praktické části s pomocí analýzy reklamních titulků a sloganů budeme demonstrovat funkčnost klasifikace řečových aktů dle jednotlivých autorů. Snažíme se taktéž potvrdit performativní charakter těchto výroků i za implicitně vyjádřeného performativního slovesa. Zajímá nás přítomnost maximy zdvořilosti v těchto textech a následné řazení mezi jednotlivé zdvořilostní typy. Cílem práce je poukázat na problematiku klasifikace ilokučních aktů a pokusit se nastínit zlepšení tohoto řazení. Předpokladem je, že byť se klasifikace potýká s nepřesnostmi, jsme na jejím základě schopni rozeznávat jednotlivé opakující se typy promluv. Pro doplnění těchto poznatků chceme dokázat performativní charakter reklamních textů i za předpokladu, že zde bude vyjádřeno performativní sloveso implicitně a přítomnost zdvořilostních maxim v apriori direktivních sloganech a titulcích. Klíčová slova: teorie řečových aktů, klasifikace ilokučních aktů, konverzační maximy, maxima...
|
|
|
Role konvence v Austinově teorii řečových aktů
Josisová, Pavlína ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Diplomová práce se zabývá rolí konvence v teorii řečových aktů J. L. Austina. Vysvětluje, jak je možné "udělat něco slovy": navrhuje takovou analýzu jazyka, která se již nesoustředí na kategorii pravdivosti jednotlivých výpovědí, ale nahrazuje ji kategorií zdařilosti řečového aktu ve společenském kontextu. Po výkladu zahrnujícím hlavní body dané teorie počíná zkoumat, které oblasti teorie řečových aktů jsou konvencionálně založené a jakou roli hrají konvence v teorii řečových aktů jako celku.
|
|
|
Teorie mluvních aktů v teologii se zvláštním ohledem na prosebnou modlitbu a vyznání Ježíše Krista jako Syna Božího v Markově evangeliu
FAJMON, Blahoslav
Disertace se zabývá aplikací teorie mluvních aktů na poli teologie. První, filosofická část představuje výrazné podněty filosofie jazyka, které nacházíme u Wittgensteina, Austina a Searla. Hlavní důraz tohoto shrnutí je položen na Searlovu kategorizaci mluvních aktů. Nahlížíme-li na Searlovu kategorizaci z Wittgensteinovy perspektivy, je možné chápat vymezení kategorií mluvních aktů nikoliv ontologicky, ale funkčně, což umožňuje úpravu kategorizace s ohledem na zkoumaný fenomén. V teologické části ukazujeme na případu vyznání víry meze Searlovy kategorizace a poté ustavujeme vlastní kategorizaci mluvních aktů řeči víry, která zohledňuje její komunikační a transformativní dimenzi. Dále se zaměřujeme na jeden z hlavních typů řeči víry, kterým je prosebná modlitba. Při zkoumání prosebné modlitby ve Starém a Novém zákoně postupně představujeme významné postřehy teologů, kteří ve své práci užívali Austinových a Searlových konceptů a doplňujeme je vlastním pozorováním. Druhý oddíl teologické části práce se věnuje aplikaci teorie mluvních aktů na výklad několika pasáží Markova evangelia, které mluví o Ježíši Kristu jako Synu Božím. Teorie mluvních aktů sice zjevně není schopná vyřešit exegetické rozpory tak, že bychom s její pomocí mohli vždy jednoznačně určit ilokuční záměr všech mluvních aktů, ale přesto napomáhá v konceptuální orientaci a přináší směrodatné podněty.
|
host ::
RSS.